Jak jsem chtěla psát o záporech Londýna a našla převážně klady

Ležím zachumlaná v peřinách, pouštím si jeden díl Sexu ve městě za druhým a hlavou se mi běží asi 473528 myšlenek. Upřímně, Londýn není takový, jaký jsem si ho představovala.

Je to taková větší Praha. 

Všude je strašně moc lidí. Pletou se pod nohy, pořád, pořád a pořád! Někdy si říkám, že jsem vlastně ráda, že jsem v Praze vyrostla. Ty roky života v tom našem hlavním městě mě naučily rychle se pohybovat v davu lidí v co nejkratším čase, aniž by mi někdo z nich šlápl na nohu! Londýn je ale jiný level, na ten potřebuji trochu víc času.

Co se jim ale musí nechat je, že jsou všichni strašně slušný! Kdokoliv se mi připlete do cesty, potřebuje projít nebo do mě narazí, se hned začne omlouvat. To by se v Praze nestalo. Tam si místo „Sorry“ vyslechnete leda tak řadu nadávek.

Také jsem viděla bezdomovce, ke kterému přišla žena a dala mu celou svou pizzu. Kluka, který si k němu sedl, začal si s ním povídat a sám od sebe mu ubalil cigaretu.

Líbí se mi, že tu lidé nikoho neřeší a nebojí se být sami sebou. Na ulici klidně potkáte slečnu zahalenou do kožichu, žabky na nohách, sluneční brýle, a co má být že venku prší? V Česku ať si vezmete cokoliv, co není „normální“ lidé se na vás dívají skrz prsty.

Všichni se pořád usmívají. Občas si někdo zpívá v metru a nikomu to nepřijde zvláštní!

Co mě ale štve je, že tady očividně netuší co je to odpadkový koš. Na ulici ho potkáte opravdu výjimečně. Ať už jste v centru nebo o trochu dál, všude se valí pohozené pytle plné odpadků, obaly od jídla, kelímky od kafe. Dobře, ještě chápu, že před několika lety byly koše odstraněny z metra kvůli obavám z teroristických útoků, ale četla jsem, že se každý rok na nástupištích nasbírá kolem 5 tun odpadků. To jako fakt?! Uhh.

Do čeho jsem se tu doopravdy zamilovala, jsou typické anglické domečky. Nejčastěji z venku cihlové, malé a všechny stejné. Přesně jako ve filmech. 

Na druhou stranu jsem vděčná, že tu mohu žít a také za to, že mám milujícího muže a rodinu. A věřím, že nic není nemožné a náš osud máme jen a jen ve vlastních rukou.

S láskou A.