WORLD NEEDS WOMEN

Po každé bouři vyjde slunce

Tramtadadáá! A je to tady! Nový rok. Rok 2017. Tak schválně jestli bude lepší než všechny ty předešlé u kterých jsme byli přesvědčeni, že jsou to ty zlomové. Že to jsou ty, kdy potkáme prince na bílém koni, získáme práci snů, naše kreditka bude nevyčerpatelná (protože prostě ten skvělej kabát ze Zary tam přece nemůžeme nechat a ten šátek z H&M a kabelka z Guess, pfff a takhle bych mohla pokračovat až do rána).

Víkendový tip: Vydejte se na Francouzské trhy!

Miluju tohle místo, kde se čas trochu zpomalí a člověk má najednou čas si povídat, bavit se, slavit. Jíst třeba i dvě hodiny, popíjet dobré víno, ochutnávat sýry a přikusovat kousky čerstvé bagety.

Plán A střídá plán B

Hlavou mi probleskly všechny filmy, kde uprostřed lesa stojí opuštěný motel, je tma, nikdo nikde a před recepcí bliká světlo. V pokojích po zemi lezou švábi a na zdech ve sprše je zaschlá krev. Naskočila mi husí kůže. Asi bych neměla tolik koukat na televizi.

Co tě nezabije to tě posílí aneb Naše cesta do Ameriky

Stojím v pokoji a nervózně koukám na všechny věci, které nutně potřebujeme zabalit na ten náš výlet za ¨velkou louži¨. Pod slovy nutně potřebujeme chápejte boty, boty, jedna kabelka, druhá kabelka, ehm. OK, vzít si jen dva příruční kufry, není ten nejlepší nápad.

Když jedna cesta končí, druhá začíná

Londýn je město plné úchvatných památek, kouzelných parků a typických baráčků. Je to krásné město, když sem vyrazíte jako turista na pár dní. Když tu žijete, poznáte i jeho druhou stránku.

Harrods aneb Ráj shopaholiků

Když jsem odlétala do Londýna, neměla jsem nejmenší tušení o tom, že nějaký Harrods vůbec existuje. A kdyby mi o něm neřekla kamarádka a já tam nikdy nešla, udělala bych velkou chybu. Protože je to bezesporu nejluxusnější obchodní dům (nebo spíše palác?), který jsem kdy viděla!

Občas se vyplatí neplánovat

Sobota večer. Utahaná jako kotě padám do peřin a přemýšlím nad tím, že ty nejkrásnější procházky, jsou ty, které neplánujeme. Ty, kdy si nazujete milovaný tenisky, oblíknete pohodlný oblečení, do kapsy strčíte klíče, telefon, pár drobnejch a vyrazíte z baráku někam do neznáma.

Jak jsem dala šanci ústřici a zamilovala se do trhů v Londýně

Je pátek ráno a já se převaluju z jedné strany postele na druhou. “Dělej, vstávej. Dneska máme volno,” nedočkavě šťouchám do Ondráše, který ještě napůl spí. Nevzdávám se. Už týden nemluvím o ničem jiném, než že bych se chtěla jít podívat na Borough Market. A to že jsme byli na trzích na Portobello Road, místě, které pravděpodobně znáte z filmu Notting Hill, ve kterém Hugh Grant prochází tržištěm a během jednom záběru se vystřídají všechna roční období, to mi prostě nestačilo.

Je hrozně těžké odejít - dokud neodejdete. A pak je to ta nejsnadnější věc na světě.

Když jsem před půl rokem vystoupila z letadla, chytla jsem Ondru za ruku a tiskla jsem ji tak pevně, že mi ji po chvilce vytrhl. “To bude dobrý,” řekl.

Kdy jste naposledy udělali něco poprvé?

V životě jsem poznala spoustu lidí, kteří se do Londýna přestěhovali, protože to byl jejich životní sen. U mě to bylo celé trochu jinak.